Lipo - Bůh na nás zapomenul

„Krajina má svoji vlastní formu paměti. Na jejím pozadí se odehrávají různorodé a nelehké příběhy lidí, kteří mají často právem pocit, že na ně Bůh zapomenul.“ https://www.facebook.com/lipobpm https://www.instagram.com/lipobpm/ VIDEO: Námět a režie: JONÁŠ „LIPO“ ČERVINKA Kamera: JAN DOLEJŠÍ Střih: VOJTĚCH CVRKAL Postprodukce: JAN DOLEJŠÍ Styling: DUŠAN CHRÁSTEK SONG: Hudba: ONDŘEJ „ODD“ TURTÁK, JONÁŠ „LIPO“ ČERVINKA Text: JONÁŠ ČERVINKA Hudební produkce: ONDŘEJ TURTÁK Mix & Master: ONDŘEJ TURTÁK TEXT: BŮH NA NÁS ZAPOMENUL 1. Půl šestý je čas, měl jsem to rád, autobus přijíždí, život měl řád. Chlapi jsou ve frontě, pára jde od pusy, fabrika chrlí nás po stovkách. Měl jsem svý jistý a svoje místo, práce je všechno, teď jsem jen číslo. Když ji pak zavřeli, dostal jsem strach, kdo je tu viníkem, kdo je ten vrah? Co bude s rodinou, už jiná story, krvácí město, nad ním jsou hory. Skrz zuby procedím chlast, zpomalím, zpomalím čas. Jednou sem přijel premiér, zamával, řekl, jak je rád za naše hlasy. Nikdo ho nikdy už neviděl, slíbil, že s ním sem přijdou prej lepší časy. K čemu je pravda, když není co do huby, k čemu je ideál, ať si mě pomluví. To je ten svět, co chtěj mladý chránit, žádný díky při odchodu z brány. Je bolavý zjištění, že jsi jen malou součástí lidský směny. Po jejímž konci tě vítr rozfouká jak chomáč mořský pěny. REF: 1x BŮH NA NÁS ZAPOMENUL. NENÍ PROČ TU BÝT, DOŠLO PITÍ, DEJ MI KLID. NEBOJ, JÁ SE MU PŘIPOMENU! BŮH NA NÁS ZAPOMENUL. ON PROHRÁVAT NEUMÍ, ROZDÁM NÁM KARTY PODRUHÝ. JEN SE MU PŘIPOMENU! BŮH NA NÁS ZAPOMENUL. MĚSTO UŽ DÁVNO SPÍ, JE DALEKO, SEM NEVIDÍ. NEBOJ, JÁ SE MU PŘIPOMENU! BŮH NA NÁS ZAPOMENUL. NEVÍ O ČEM SNÍM, O SOUCIT SE NEPROSÍM. JEN SE MU PŘIPOMENU! II. Čekáme zázraky, Sportka, Bingo, mezitím nám na sny vytejká inkoust. Čekáme na vlak, co nás pryč odveze, ten nemá zpoždění, žádnej sem nejede. Viděl jsem Rytmuse, navštívil Bali, ten krásnej ostrov, tam někde v dáli. Viděl jsem v klipech, že nosí se Gucci, nejeden od nás si na svý sny půjčil. Tvrdí, že můžem mít vše, co má on, kéž bych měl klíč, aby to šlo. Konečně doplatil děsivej úvěr, vymazal od fotra zděděnej průser. Žena mě objímá, usíná klidně, tak moc se těší, budem mít dítě. Mou radost kalí jen obavy, jak seženu prachy, co udělám příště. Dívám se z bytu, mraky jak stádo, táhnou se krajinou, v ulicích prázdno. Vlci maj hlad, jak to mám zvládnout, dluhy se neptaj, závěs zatáhnu. A v hlavě to tepe, potichej křik, nikdy to nevzdám, dal jsem jí slib. Pro sebe, pro ni, pro malou v naději, že nakonec přece jen budem žít líp. REF: 1x INTERMEZZO: Stát se svatým, je asi pozdě, ale není náš osud, skončit hrozně. Dej mi šanci, co duši bolí, jak srny mizí daleko v polích. Nikdo nás neučil přijímat rány, sami se učíme ty rány zvrátit. Tak Bože dívej se, vidíš tu tvář, jen abys věděl, kdo je tu hráč! REF: 1x